Lékařské a operativní zásahy během porodu jsou na vzestupu ve většině zemí světa. Téměř jedna ze tří žen, která porodí v Austrálii, podstoupí císařský řez a 50 % žen má porod vyvolávaný a/nebo urychlovaný pomocí syntetických hormonů.
Nový výzkum publikovaný v únoru 2018 v žurnálu Birth zjistil, že děti, které se narodí díky lékařským nebo chirurgickým zákrokům, mají vyšší pravděpodobnost zdravotních problémů. Riziko zahrnuje jak krátkodobé problémy jako je novorozenecká žloutenka a problémy s kojením, tak i dlouhodobá onemocnění jako diabetes, infekce dýchacího ústrojí a ekzém.
V některých případech jsou lékařské zásahy během porodu potřebné, ale mělo by k nim docházet pouze, pokud je pro ně opodstatněný zdravotní důvod.
Co jsme zjistili?
Náš mezinárodní tým, zastoupený pěti zeměmi, analyzoval data skoro 500 000 zdravých, nízkorizikových žen a jejich dětí. Sledované ženy porodily v New South Walesu mezi roky 2000 a 2013 a zdravotní stav jejich dětí byl sledován v rámci prvních 28 dní a pak až do věku 5ti let dítěte. Porovnávali zdravotní stav dětí, jejichž porod začal spontánně a narodily se vaginální cestou s těmi, které při porodu podstoupily lékařské nebo chirurgické zákroky.
Lékařskými intervencemi sledovanými v tomto výzkumu bylo využití syntetického hormonu (oxytocin pozn. překl.) k vyvolání (indukci) porodu a/nebo k posílení porodních kontrakcí.
Chirurgické zákroky sledované ve výzkumu zahrnovaly císařský řez a instrumentální porody s využitím kleští nebo vakuum extraktoru – v těchto případech se hlavička dítěte v pochvě zachytí pomocí porodnických kleští nebo přísavného zvonu, aby mohl být tahem podpořen její průchod pochvou.
Zjistili jsme:
U dětí které zažily instrumentální porod (pomocí kleští nebo vakuum extraktoru) následující po indukovaném nebo urychlovaném porodu syntetickým oxytocinem měly vyšší výskyt novorozenecké žloutenky a problémy s kojením vyžadující zvláštní péči během prvních 28 dnů po porodu.
Děti narozené císařským řezem měly ve srovnání s narozenými vaginálně ve větší míře obtíže s udržením tělesné teploty vyžadující zvláštní nemocniční péči.
U dětí narozených akutním císařským řezem během porodu byl v pěti letech věku dítěte zjištěn vyšší výskyt metabolických poruch jako je diabetes nebo obezita.
Výskyt infekčních dýchacích onemocnění jako je zápal plic, bronchitida, dále metabolických poruch a ekzému byl vyšší u dětí, které během porodu zažily jakékoliv ze sledovaných zásahů ve srovnání s dětmi, které těmto intervencím vystaveny nebyly.
Naše studie přispívá k přibývajícím vědeckým důkazům, že děti narozené spontánním vaginálním porodem mají méně krátkodobých i dlouhodobých zdravotních problémů.
Tato zjištění platí, i když zohledníme, že důvodem předcházejícím některým zásahům jako je indukce porodu nebo provedení císařského řezu je zdravotní stav ženy, například výskyt diabetu nebo vysokého krevního tlaku. Všechny ženy s těmito rizikovými faktory byly ze studie vyloučeny.
Proč se objevují zvýšená rizika?
Tato studie ukázala souvislost mezi běžnými formami lékařských a chirurgických intervencí během porodu a zdravotními výsledky u narozených dětí. Neprokázali jsme přímou kauzalitu, tedy že jedna událost způsobuje druhou, ale jsou zde zřejmé určité příčiny některých souvislostí.
Například kleště a vakuum extractor mohou způsobit poranění spojené s krvácením a pohmožděním povrchu hlavičky dítěte. Tyto krevní buňky se následně rozpadají a vzniká bilirubin způsobující žloutnutí kůže, což je příznakem novorozenecké žloutenky.
Děti narozené císařským řezem mají ve větší míře problémy s udržením tělesné teploty, protože na operačním sále bývá chladno. Přesto doporučení položit dítě do kontaktu kůže na kůži na hruď matky co nejdříve je to možné, stále není dostatečně praktikováno.
Důvody pro zvýšený výskyt dlouhodobých problémů jsou mnohem méně zřejmé, ale existuje několik zajímavých hypotéz.
První klíčová teorie je založena na epigenetice: životní události ovlivňují fungování genů a jsou předávány další generaci. Porod představuje pro dítě pozitivní formu stresu, který aktivuje geny odpovědné za boj s viry, regulaci hmotnosti a potlačení vzniku nádorů. Nedostatek tohoto stresu (v případě plánovaného císařského řezu bez prožití porodních kontrakcí) nebo příliš velká míra stresu (vyvolávaný nebo urychlovaný porod) může ovlivnit vývoj těchto genů.
Druhá klíčová teorie je rozšířená tzv. hygienická hypotéza. Ta říká, že vaginální porod poskytuje klíčovou příležitost k přenosu střevních bakterií z matky na dítě. Ty pomohou dítěti vytvořit zdravý mikrobiom, který ho chrání před nemocemi. Pokud máme nezdravý mikrobiom, můžeme být náchylnější k infekčním onemocněním, alergiím, diabetu a obezitě.
Jak omezit nepotřebné zásahy během porodu
Nedávno publikované směrnice Světové zdravotnické organizace (WHO) doporučuji způsoby, jak omezit nadbytečné zásahy do porodu zaváděním péče založené na vědeckých důkazech. Jsou mezi nimi tři, které se dají využít v Austrálii (ale i jinde ve vyspělém světe, pozn. překl.):
- Ženy by měly mít kontinuitu péče, kdy se setkávají opakovaně s tím samým zdravotníkem během těhotenství, porodu a v poporodním období. Tento způsob péče vede ke snížení rizika nadbytečných a nepotřebných zásahů.
- Nezasahujte do porodu příliš brzy. Postup otevírání porodních cest během porodu může být o dost pomalejší, než jsme se donedávna domnívali. Posledních 70 let se odborníci domnívali, že děložní čípek by se měl otvírat rychlostí 1 cm za hodinu. Pokud se hrdlo otevíralo pomaleji, začínalo se do porodu zasahovat, jelikož se věřilo, že je porod je příliš pomalý a dlouhý (protrahovaný). V současnosti již víme, že porod může postupovat i mnohem pomaleji.
- Nepoužívejte kontinuální elektronický monitoring (CTG) ke sledování srdečních ozev dítěte, dokud nejsou přítomny významné rizikové faktory. Místo toho poslouchejte ozvy průběžně malým ručním Dopplerovým přístrojem. Kontinuální monitoring zvyšuje počet závažných intervencí u nízkorizikových žen a dětí bez zlepšení zdravotních výsledků u narozených dětí.
Zavedení porodní praxe založené ve větší míře na vědeckých důkazech může přispět k větší míře spontánních vaginálních porodů a omezit míru neopodstatněných zásahů.
Když jsou zásahy nezbytné
Určitá míra intervencí v průběhu porodu zlepšuje zdravotní výsledky u žen a dětí. Doporučení Světové zdravotnické organizace udává, že míra císařských řezů by měla být pod hranicí 15 %.
Některé porody je potřeba vyvolat, obzvláště pokud je miminko příliš malé a v děloze již neprospívá nebo je těhotenství po termínu (po 41. – 42. týdnu těhotenství).
Císařský řez může být nezbytný i před samotným začátkem porodu, obzvláště pokud placenta překrývá děložní hrdlo (vcestná placenta) nebo v průběhu porodu, když se dítěti nedaří dobře.
V případě, že je porod potřeba vyvolat nebo urychlit medikací, nebo je nutné porod ukončit instrumentálně nebo císařským řezem vzhledem ke vzniklým komplikacím, existují kroky, kterými je možné zmírnit dlouhodobé důsledky pro dítě. Využívejte nepřerušovaný kontakt kůže na kůži co nejdříve po porodu a výhradní kojení, pokud je to možné.
Závěr
Pro ženy a jejich partery je důležité mít dostatek informací ohledně krátkodobých a dlouhodobých účinků intervencí, aby mohli učinit skutečně informovaná rozhodnutí ohledně péče v průběhu těhotenství a u porodu.