Fakta o umělém protržení vaku blan

Fakta o umělém protržení vaku blan

Amniotomie patří mezi nejvíce rozšířené intervence moderního porodnictví. Pouze 10 % porodů začíná samovolným prasknutím plodové vody. V 87 % případů přirozených porodů bez intervencí se tak stane až ve fázi tlačení a 3 % dětí dokonce vystrčí hlavičku v neporušeném vaku blan. (odkaz: Cohain, JS. 2010.) Lidově se říká: “Praskla mi voda!”  V ČR je běžné, že když “voda nepraskne” samovolně v průběhu porodu, v určité fázi tento akt porodník vykoná uměle.

Přestože neexistují studie, které by potvrdily, že amniotomie, tedy umělé protržení vaku blan porodníkem, zkracuje první dobu porodní, provádí se v ČR většinou rutinně. Tato praxe má základ ještě v 70. letech, kdy se porody začaly vést aktivně. Existují jen velmi malé důkazy o tom, že kratší doba porodu přináší zdravotní benefity pro matku nebo dítě. Někteří odborníci se domnívají, že protržení plodových obalů, způsobí chemickou reakci a dojde k vyplavení většího množství oxytocinu a prostaglandinu, které způsobí silnější kontrakce a urychlí dilataci čípku (Busowski,1995). Kromě domnělého zkrácení první doby porodní je porod s neprotrženým vakem blan mnohými porodníky považován za rizikový pro dítě. Nic takového ale žádná studie nepotvrdila.

Naopak závěry porovnání 15 studií, které zkoumaly dohromady 5 583 žen, provádění amniotomie jako vhodného prostředku pro urychlení porodu nepotvrzují. Ukazují, že amniotomie první dobu porodní nejen nezkracuje, ale přináší navíc možné zvyšující se riziko ukončení porodu císařským řezem. Rutinní amniotomie tedy není doporučená součást standardu péče u normálně postupujících ani u vleklých porodů. (Cochrane databáze, Smyth et al, 2013. Dostupné na odkazu zde.)

Praxe v českých porodnicích…

… je obvykle taková, že je ženám v různých fázích porodu nabídnuta amniotomie. Ženám bývá řečeno, že tak bude porod rychlejší a že je tento zákrok bezbolestný a bez rizika. Nabídka na urychlení porodu, je pro mnohé ženy lákavá a tak se často stává, že s amniotomií souhlasí i ženy, které původně chtěly tento zákrok odmítnout. Rodičky po tomto zákroku často popisují nástup bolestivějších kontrakcí, se kterými bylo těžké pracovat a tím pádem souhlasily s nabídkou tišení bolesti (analgetika, epidurál). Naprosto přirozený porod se tak může změnit v porod medikalizovaný s dalšími intervencemi. Ženy by měly být o rizicích a přínosech amniotomie pravdivě informovány na základě dostupných informací z výzkumů, aby mohly učinit svobodné informované rozhodnutí.

Rizika amniotomie

Přestože některá zmíněná rizika jsou vzácná a některé studie žádná podstatná rizika amniotomie neuvádějí, je potřeba o nich ženy informovat.

  • Variabilita a decelerace v srdeční aktivitě dítěte bez prokázaného vlivu na zdraví dítěte (odkazy: Fok 2005; Goffinet 1997) – může mít za následek provedení CS na základě záznamu CTG.
  • Vyšší riziko infekce.
  • Zvýšení bolestivosti porodu.
  • Stlačení pupečníku a následné nedostatečné zásobení miminka kyslíkem.
  • Prolaps pupečníku (vyhřeznutí pupečníku před porodem dítěte).
  • Pokud se v obalech nachází céva (vasa praevia), hrozí její propíchnutí háčkem a následné vykrvácení miminka a ohrožení matky.
  • Srdeční decelerace (zpomalení) dítěte (Busowski,1995).
  • Poranění miminka háčkem (lékařský instrument, kterým se amniotomie provádí).
  • Teoretická možnost embolie plodovou vodou (pro matku velmi často smrtelná komplikace, kdy se plodová voda dostane do jejího krevního oběhu).

Prolaps pupečníku je pro miminko život ohrožující situace, řešitelná prakticky pouze akutním císařským řezem. Znamená to, že se část pupečníku spláchne plodovou vodou do pochvy nebo i z pochvy úplně ven dříve, než se porodí hlavička nebo zadeček dítěte. S postupujícím porodem pak pupečník skřípne hlavičkou, tím pádem přestane být miminko zásobeno kyslíkem. Pupečník, který se dostane mimo tělo matky na vzduch, může zkolabovat (přestane v něm proudit krev, což pro miminko opět znamená, že přestane být zásobeno kyslíkem).

Benefity amniotomie

  • Možnost monitorování plodu pomocí sondy na hlavě v případě velmi rizikového porodu.
  • Kontrola stavu plodové vody (ačkoliv informace o mekóniu /první stolice novorozence/ v plodové vodě může vést ke zbytečným intervencím do porodu, nejedná se totiž vždy o komplikaci- 20 % dětí v termínu, vypustí mekonium do plodové vody) (Gibb 1992).
  • V ojedinělých případech může urychlit první dobu porodní, záleží však na mnoha dalších faktorech.

Benefity neporušených plodových obalů

  • Snížení pravděpodobnosti nákazy miminka při pozitivitě na GBS (druh streptokoka, který se nachází v pochvě cca 30 % žen a může způsobit vážná zánětlivá onemocnění u novorozence, která často vedou k sepsi, lidově “otravě krve” a selhávání orgánů + více viz porodní slovník).
  • Jemnější a pomalejší otevírání děložního hrdla, snížení poranění matky i miminka.
  • Ženy popisují méně bolestivé kontrakce.
  • V zemích s vysokým podílem žen pozitivních vizem HIV je zachování plodových obalů jako prevence přenosu viru HIV na dítě.

Závěrem

Délka porodu není jediným kritériem podle kterého je nutné porod hodnotit. Ne všechny ženy mají za cíl zkrátit délku svého porodu. Každý porod je specifický. V hodnocení délky porodu je potřeba používat jednotnou terminologii a jasně definovat, kdy se jedná skutečně o protrahovaný porod. Neopomenutelným ukazatelem je prožívání porodu rodící ženou.

 

Zdroje:
Busowski JD, Parsons MT. Amniotomy to induce labour. Clinical Obstetrics and Gynecology1995;38(2):246-58.
Cohain, JS. 2010. “Newborn Group B Strep Infection: Top 10 Reasons Not to Culture for GBS at 36 Weeks.” Midwifery Today Int Midwife 94:15 http://www.academia.edu/31104617/Newborn_group_B_strep_infection._Top_10_reasons_not_to_culture_for_GBS_at_36_weeks._Midwifery_Today._2010_94_15
Smyth et al, 2013. dostupné z http://www.cochrane.org/CD006167/PREG_amniotomy-for-shortening-spontaneous-labour
Fok WY, Leung TY, Tsui MH, Leung TN, Lau TK. Fetal hemodynamic changes after amniotomy. Acta Obstetricia et Gynecologica Scandinavica2005;84:166-9.
Gibb D, Arulkumaran S. Chapter 8. Cardiotocograph interpretation: clinical scenarios. Meconium-stained amniotic fluid. Fetal Monitoring in Practice. Oxford: Butterworth-Heinemann, 1992:130.
Goffinet F, Fraser W, Marcoux S. Early amniotomy increases the frequency of fetal heart rate abnormalities. British Journal of Obstetrics and Gynaecology1997;104(5):548-53